Asi by stálo zato si na úvod definovat termín demokracie. Ale pro tento případ bude stačit, když ji definujeme jako to, v čem teď žijeme. Vlastně stejně jako socialismus byla „kratičká“ zastávka na cestě ke komunismu, tak stejně musíme chápat i demokracii, jako teď už o něco delší zastávku na cestě ke svobodě.
A teď svoboda. Pokud je jedinec svobodný, může se svobodně rozhodnout s kým se spojí za účelem naplnění společného cíle. Více svobodných jedinců tvoří svobodnou skupinu. Ta může být různě veliká. Od dětských partiček, přes skauty až po politickou stranu, národ, stát.
Princip demokracie v níž žijeme, vidíme opět všichni kolem sebe. Žije okolo nás spousta jedinců, i sdružených do skupin, kteří nemají možnost žít svobodně. Většinou je to zdůvodňováno ekonomickými důvody. Ale ekonomika funguje napříč všemi ideologiiemi. Tudíž ekonomický důvod není ospravedlňující k potlačení svobod druhých.
Proč nemůže být svobodná skupina Slezanů? Basků? Skotů? Uživatelů konopí (z medicínského i jiného důvodu)? A spousty a spousty jiných skupin. Dosaďte si libovolně, ze své vlastní zkušenosti.
Máme snad strach, že když je necháme svobodně naplnit svůj sen….nakonec nás budou chtít vyhubit?
Nebo jsme jenom nesvobodní sami v sobě?